Film Žiješ jenom dvakrát (1967), ve kterém se tento trochu zvláštní stroj ukazuje, představuje jeden z nejikoničtějších milníků v historii ságy o agentovi Jamesi Bondovi. Zároveň se jedná o pátý snímek, v němž se do role 007 vrátil Sean Connery. Příběh zasazený do exotického Japonska sleduje Bondovu misi zaměřenou na odvrácení třetí světové války poté, co neznámý pachatel začne z oběžné dráhy unášet americké a sovětské vesmírné kapsle. Tento díl je výjimečný tím, že se poprvé výrazně odklonil od literární předlohy Iana Fleminga; scénář napsal proslulý autor dětských knih Roald Dahl, který z původního románu zachoval v podstatě jen postavy a japonské prostředí, zatímco děj zcela přetvořil pro potřeby filmového plátna.
Vizuální stránka filmu dominuje především díky monumentálnímu sídlu hlavního padoucha uvnitř vyhaslé sopky, které navrhl výtvarník Ken Adam. Tento gigantický set v britských studiích Pinewood stál neuvěřitelný milion dolarů, což byla v té době částka srovnatelná s celým rozpočtem první bondovky Dr. No. Snímek také poprvé ukázal tvář Ernsta Stavra Blofelda, vůdce organizace SPECTRE, v podání Donalda Pleasence, který se svou bílou kočkou a zjizvenou tváří definoval podobu filmového padoucha na další desetiletí a stal se terčem mnoha pozdějších parodií.
Produkci doprovázely dramatické okolnosti i v zákulisí. Hlavní tvůrčí tým, včetně producentů Broccoliho a Saltzmana, unikl smrti, když na poslední chvíli zrušil let letadlem, které se krátce po startu zřítilo a nikdo na palubě nepřežil. Pro samotného Seana Conneryho byl tento film bodem zlomu; během natáčení v Japonsku, kde byl neustále pod dohledem fanoušků i médií, oznámil, že s rolí agenta 007 končí. Přestože se k postavě později ještě vrátil, Žiješ jenom dvakrát zůstává vrcholem jeho první éry, plným nezapomenutelných technických vychytávek, jako byl minivrtulník „Little Nellie“, a velkolepých akčních scén s nindžy, které definovaly Bondův kulturní odkaz.
Wallis WA-116 Agile
Tento britský ultralehký vírník vyvinul počátkem šedesátých let minulého století podplukovník RAF Kenet Wallis. Samotný vynálezce jej dle svých slov stavěl zejména pro průzkumné, vývojové, kontrolní a vojenské účely, byl si též od počátku velmi dobře vědom důležitosti zachování standardizace správných pracovních postupů a proto letoun nebyl nikdy a v jakékoli formě nabízen veřejnosti. Na filmovém plátně se tento stroj objevil de facto jen dvakrát. Poprvé v již zmíněné bondovce a pak až v roce 2012, kdy se stroj velmi podobné konstrukce objevil v jubilejním 500. dílu animovaného seriálu Simpsonovi. I to však stačilo k tomu aby se stal pro veřejnost na dlouhou dobu velmi zajímavým a vyhledávaným létajícím objektem.
Kenneth Horatio Wallis se vývojem těchto hybridů mezi letadly a vrtulníky začal částečně zabývat už koncem padesátých let minulého století, kdy pro ně vyvinul několik výrazných zlepšení. Nejznámějším z nich je offsetová hlavice rotoru kardanového kloubu, která zajišťuje stabilitu samotného vírníku. Prototyp (s imatrikulací G-ARRT) tohoto stroje poháněný motorem Wallis-McCulloch 4318A o výkonu 53,6 kW vzlétl poprvé se svým tvůrcem 2. srpna 1961. Vírníku k vzletu stačilo i při relativně malé rychlosti (cca 20 km/h) pouhých 27 metrů vzletové dráhy, dokázal rychle vystoupat do výšky 3 000 m a unést až dvojnásobek své vlastní hmotnosti.
V roce 1962 spolupracoval Wallis s firmou Beagle Aircraft Limited na stavbě pěti exemplářů WA-116 z nichž tři byly určeny k vyhodnocení britským armádním leteckým sborem (Army Air Corps). Poté co se AAC rozhodla pro Westland Sioux, ukončil se společností spolupráci a věnoval se ve své firmě naplno vývoji a stavbám tohoto letounu. Postupně postavil několik verzí, které se od sebe lišily především druhem a výkonem pohonné jednotky. V polovině šedesátých let se rozhodl posunout vývoj kousek dál a postavil variantu WA-117 Venom. Tuto pokročilou obměnu stošestnáctky poháněl motor Rolls-Royce/Continental O-200-B o výkonu 74,5 kW. Krátce na to přišel s dalším opět o něco výkonnějším typem Wallis WA-118 Meteor se čtyřválcem Meteor Alfa I o výkonu 89,4 kW.
V roce 1969 se Wallis rozhodl vytvořit dvoumístnou verzi WA-116T určenou pravděpodobně k výcviku nových pilotů, postaven však byl jen jeden exemplář. Zhruba ve stejné době postavil také typ WA-119, který měl jako jediný instalovaný vodou chlazený motor z automobilu Hillman Imp o objemu 998 ccm. I když později mělo několik vírníků své soukromé majitele, tak převážnou část těchto letadel vlastnil a používal samotný Wallis k výzkumu a demonstračním letovým ukázkám. I přesto, že v roce 1970 havaroval s jedním WA-117 (G-AXAR) na letecké show ve Farnborough, nepřestal s vývojem dalších verzí tohoto vírníku a 13. června 1971 vzlétl se svým nejvýkonnějším typem WA-120 (G-AYVO). Tento model poháněl motor Rolls-Royce/Continental O-240-A o výkonu 97 kW a od ostatních variant se lišil hlavně tím, že měl jako jediný uzavřený kokpit. V roce 1972 následovala zjednodušená verze WA-121 (nejmenší a nejlehčí z celé produktové řady) vyrobená pro výzkum ve vysokých nadmořských výškách. Poháněl ji motor Wallis-McCulloch 4318A o výkonu 53,6 kW, avšak byla vyrobena jen v jednom exempláři. Tuto vývojovou sérii pak v roce 1980 Wallis uzavřel cvičným dvoumístným modelem WA-122/RR.
Zdroj:
IMDb - You Only Live Twice (Trivia)
Wikipedia - You Only Live Twice (film)
Britannica - You Only Live Twice (1967)
https://en.wikipedia.org/wiki/Ken_Wallis
ČSFD.cz - Žiješ jenom dvakrát (zajímavosti
https://en.wikipedia.org/wiki/Wallis_WA-120
MI6-HQ.com - Production of You Only Live Twice
https://en.wikipedia.org/wiki/Wallis_WA-116_Agile
http://www.aviastar.org/helicopters_eng/wallis_nelly.php
http://www.all-aero.com/index.php/69-manufacturers/manufacturers-n-z/11693-wallis-autogyros-ltd