Antonov An-225 Mrija

Antonov An-225 Mrija

vlajka UkrajinyAntonov An-225 Mrija (ukrajinsky „sen“) je strategický transportní letoun navržený speciálně pro potřeby kosmického programu SSSR jako náhrada za dosud využívaný Mjasiščev VM-T Atlant. Sloužit měl především k přepravě raketoplánu Buran a různých částí nosné rakety Eněrgia či Proton. Tento stroj si v roce 2009 odbyl i svou filmovou premiéru, kdy jej bylo možné vidět v katastrofickém filmu s názvem 2012. Vyroben byl pouze jeden exemplář a to pouze za zhruba tři a půl roku, druhý nebyl kvůli ukončení kosmického programu a změně politické situace ve východní Evropě dokončen. Svou významnou měrou zde přispěly i vysoké pořizovací (zhruba 5 miliard Kč) a zejména provozní náklady letadla.

Základem pro vývoj tohoto obra se stal Antonov An-124 Ruslan. Oproti němu má však Mrija rozšířený trup ve tvaru válce před i za křídly. Aby se na ně vešly tři páry dvouproudových motorů Progress D-18T Series 3 Turbofans museli konstruktéři zvětšit jejich rozpětí. Zároveň však kvůli váze použitých motorů bylo třeba i značně zesílit celkovou konstrukci těchto nosných ploch. Podvozek tohoto stroje má 16 párů kol, z nichž jsou některé řiditelné a dovolují se letadlu otočit na 60 metrů široké přistávací ploše. Vzhledem na požadavky urychlení vývoje letadla, zůstala jediným vstupem do nákladního prostoru odklopná přední část letounu. Pro tyto účely má stroj také možnost snížit přední část pomocí příďového podvozku. Zdvojená svislá ocasní plocha byla projektanty zvolena kvůli zajištění správného obtoku vzduchu kolem vnějšího nákladu.

První testovací let proběhl 21. prosince 1988 na kyjevském letišti a trval 74 minut. Mimochodem, pro vzlet při maximální vzletové hmotnosti (640 t) potřebuje stroj až 3 500 m dlouhou vzletovou dráhu. Maximálního dostupu je letoun schopen dosáhnout již 19 minut po vzletu a to díky schopnosti stoupat rychlostí cca 9,4 m/s. Během prvního měsíce, od doby kdy proběhl první vzlet, stihl pokořit celkem 109 světových rekordů. Mezi ten nejznámější patří titul nejtěžšího letadla na světě, který mu vynesly obě jeho maximální vzletové hmotnosti. Jedná se také o stroj s největším rozpětím křídel, který letěl více než jednou a zároveň o nejdelší letoun na světě.

Pro účely kosmického programu byl poprvé využit 13. května 1989, kdy na hřbetě transportoval raketoplán Buran z letiště Žukovskij na kosmodrom Bajkonur. O měsíc později se s tímto ruským raketoplánem také staticky objevil na pařížské Air Show. Na zpáteční cestě byla posádka nucena přistát na ruzyňském letišti, kvůli poruše na hydraulice. Praha se tak 19. června stala teprve druhým zahraničním městem, ve kterém přistál. Krom raketoplánu umístěného na hřbetě tehdy ve svých útrobách převážel také trosky MIGu-29, který na již zmíněné přehlídce havaroval. V září téhož roku se letoun v tehdejším Československu ukázal ještě jednou a to během leteckého dne konaného v Ostravě-Mošnově. Zhlédnout první leteckou ukázku tohoto stroje mohli návštěvníci už v září následujícího roku během mezinárodního aerosalonu Farnborough Airshow v Anglii.

Bohužel po zrušení vývoje raketoplánu Buran se nenašlo pro tak velké letadlo využití a proto byla Mrija v roce 1994 odstavena na letišti v Gostomelu. Ve stejném roce byla také přerušena stavba druhého stroje a rozpracované zbytky byly zakonzervovány v továrně společnosti Antonov. V letech 2000-1 podstoupil odstavený letoun úpravy, které se týkaly především zesílení podlahy, čímž se zvýšila i jeho celková hmotnost na 640 tun. Během těchto úprav byla na stroji také provedena modernizace motorů a elektroniky. Do vzduchu se Mrija dostala i když pouze na třicetiminutový testovací let opět až 7. května 2001.

Nyní je součástí flotily Antonov Airlines a je využívána ke komerčním účelům. Během těchto letů několikrát plánovaně přistála na letišti Václava Havla v Praze a v lednu 2015 také dvakrát na letišti Leoše Janáčka v Ostravě-Mošnově. První let tohoto druhu se konal v lednu 2002, kdy na 375 paletách převážela 216 000 jídel pro pro americké vojáky. Nejtěžším dosud přepravovaným nákladem se 16. června 2004 stalo 247 tun vážící zařízení pro ropovod, které stroj převážel z Prahy do Taškentu.

Kvůli enormnímu zájmu o využití tohoto letounu rozhodla konstrukční kancelář Antonov v roce 2006, že se dokončí stavba druhého stroje, který měl vzlétnout už v druhé polovině roku 2008. Bohužel toto rozhodnutí nebylo nakonec realizováno. Teprve až v květnu 2011 o tento kus projevilo zájem Ruské ministerstvo obrany a v srpnu stejného roku zažádalo od výrobce konkrétní informace a podmínky, za jakých by mohla být druhá An-225 dokončena a modernizována. V červnu roku 2016 se na internetu objevila zpráva o uzavření údajné spolupráce mezi ukrajinskou firmou Antonov a čínskou společností Aerospace Industry Corporation of China­, podle níž by mělo dojít k definitivnímu dostavění druhého exempláře. Čínská strana by navíc (podle této spekulativní a zřejmě nepotvrzené zprávy) druhý stroj chtěla využít jako vzor pro následnou licenční výrobu tohoto typu letadla.

Fotogalerie:

 

Výrobce Antonov
Posádka pilot, kopilot, 2 letoví inženýři, navigátor a radista
Kapacita
  • 200 t nákladu vně letadla
  • 250 t nákladu v trupu
  • 60-70 osob
Typ letounu Hornoplošník
Motor 6 x Progress D-18T Series 3 Turbofans
Výkon motoru 6 x 229 kN
Rychlost
  • cestovní 800 km/h
  • maximální 850 km/h
Délka 84 m
Rozpětí 88,4 m
Výška 18,2 m
Plocha křídel 905 m²
Hmotnost
  • prázdná 175 000 kg
  • max. vzletová 640 000 kg
Dostup 11 000 m
Dolet
  • s nákladem 200 tun v trupu: 4 500 km
  • s nákladem 150 tun v trupu: 7 000 km
  • s nákladem 100 tun v trupu: 9 600 km
  • bez nákladu: 15 400 km

zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Antonov_An-225
https://www.flying-revue.cz/druha-mrija-obzivne