Ing. Jan Kašpar

Ing. Jan Kašpar je asi nejznámější český pilot, konstruktér a průkopník aviatiky. Dodnes je nejvíce známý díky svému dálkovému přeletu z Pardubic do Prahy-Chuchle. Jeho busta je dnes umístěna nejen v pardubickém muzeu, ale i na letišti Václava Havla.

Narodil se 20. května 1883 v pardubickém hotelu Veselka zámožnému občanovi Františku Kašparovi. Od září 1888 začal navštěvovat obecnou školu chlapeckou a o dva roky později obsadil také druhé místo v cyklistickém závodu. V červenci 1893 se zapsal ke studiu na Vyšší reálné škole, kde v červnu 1901 úspěšně složil maturitní zkoušku. V říjnu téhož roku se zapsal na C. a k. české vysoké škole technické v Praze. Ovšem od října 1906 nastoupil presenční vojenskou službu v Pulji a tak získal titul strojního inženýra po složení II. státní zkoušky až 28. Února 1907. Poté odjel studovat na I. německou odbornou školu automobilní v Mohuči, kde ovšem absolvoval jen jeden semestr.

V březnu 1908 začal pracovat na hliníkových součástkách u firmy Basse & Selve v Alteně, ve Vestfálsku. Během této doby se začal velmi intenzivně zajímat o aviatiku. Následující rok se vrátil do Čech a začal zde pracovat u mladoboleslavské firmy Laurin & Klement. V červenci téhož roku však automobilku opustil a po návratu do rodných Pardubic se začal společně se svým bratrancem Ing. Evženem Čihákem naplno věnovat konstrukci letadel.

Blériot XINejprve začal stavět jednoplošník po vzoru letounu Antoinette a i když se v průběhu stavby dozvěděl o úspěchu svého francouzského kolegy Louise Blériota, dokončil stavbu svého stroje. Po několika neúspěšných pokusech vzlétnout s tímto letadlem, zakoupil za 18 000 franků letoun Blériot XI na němž nejprve instaloval motor vlastní konstrukce, který časem vystřídal typ Anzani. Počátkem dubna 1910 začala samotná montáž stroje, testování motoru a pojíždění s letadlem. Ve středu 13. dubna proběhly první pokusy o vzlet, které bohužel skončily poškozenou vrtulí. I přes tento neúspěch o něm listy Národní politika ve stejný den napsaly: „Nový český aviatik inženýr Kašpar z Pardubic zakoupil si Blériota a hodlá s ním cvičiti na závodní dráze pardubické.“ V sobotu 16. dubna se mu podařilo uskutečnit svůj první úspěšný let přes celé vojenské cvičiště dlouhý 2 kilometry. Ve stejný den současně také složil před komisí pilotní zkoušku.

Rok 1911 byl pro Ing. Kašpara neobyčejně plodný. V dubnu dokončil svůj nový jednoplošník vlastní konstrukce instalací motoru Daimler AD 65 o výkonu 70 koňských sil. Koncem měsíce pak uskutečnil orientační let z Pardubic do Chrudimi, který trval necelých 25 minut. Během tohoto letu se mu také povedlo další prvenství, kterým byl první let s pasažérem. Cestujícím nebyl nikdo jiný než jeho bratranec Evžen Čihák.

1.veřejný vzlet v Pardubicích-plakátPamátný dálkový let Pardubice – Velká Chuchle uskutečnil už v sobotu 13. května. Během 92 minut tak překonal vzdálenost 121 kilometrů. Letoun, se kterým se mu podařilo tuto vzdálenost překonat, o dva roky později daroval technickému muzeu království českého (dnešní NTM Praha) a dodneška jej zde můžete vidět vystavený. V pondělí 5. června vytvořil neoficiální český výškový rekord, když letěl nad Pardubicemi ve výšce 785 metrů. Poté následovalo turné s mnoha veřejnými leteckými produkcemi. Bohužel 13. října při návratu z Jičína do rodných Pardubic zabloudil a při havárii svého stroje se zranil. Ovšem už 20. listopadu začal znovu zkoušet své opravené letadlo a 3. prosince už opět letěl na veřejnou produkci do Mělníku.

V neděli 6. prosince se mu podařil další dálkový let tentokrát na trase Mělník – Velká Chuchle. Tuto vzdálenost zvládl za 42 minut a jeho pasažérem byl tentokrát Jaroslav Kalva, redaktor listu Národní politika. Následující roky se věnoval především veřejným letům a instalaci nových motorů do svého stroje. V sobotu 3. května 1913 pak přišla smutná událost, umřel jeho otec František Kašpar a on sám se musel více věnovat rodinnému majetku.

V neděli 15. srpna 1915 byl znovu odveden tentokrát k 98. pluku ve Vysokém Mýtě. O dva roky byl povýšen na poručíka a po vzniku Československa se přihlásil do leteckého sboru. Aktivně sloužil až do 24. února 1919, kdy byl ze sboru propuštěn na trvalou dovolenou. V červnu téhož roku se stal také členem československého aviatického klubu.

V červenci 1923 ještě odletěl jako úředník ministerstva veřejných prací na leteckou výstavu do švédského Göteborgu a o další čtyři roky později 2. Března 1927 spáchal pod vlivem duševní nemoci sebevraždu.

zdroj:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Kašpar
http://aviatickapout.cz/cs/historie/jan-kaspar/