Štefan Banič

Štefan Banič byl slovenský konstruktér a vynálezce, který se zapsal do dějin letectví vynálezem svého důmyslného padákového systému. O jeho důvtipu a důmyslnosti konstrukce dnes víme jen díky tomu, že byl jeho vynález uznán a zapsán na americkou patentovou listinu 25. srpna 1914. O jeho objevu se však zachovaly jen skromné a neúplné materiály. V roce 1929 se stal společně se svým synem Janem a I. Vajsábelem spoluobjevitelem jeskyně Driny ve Smolenickém krasu.

Narodil se do rolnické rodiny 23. listopadu 1870 v Neštichu (dnešní Smolenická Nová Ves). Po vychození základní školy pracoval jako zemědělský dělník na Páflfyho majetcích, později se vyučil na zedníka a pracoval na stavbě Smolenického zámku. Bída ho ovšem vyhnala roku 1907 do ameriky. Tam si našel příležitostné práce na farmách i v dolech a nakonec se usadil ve městě Greenville v Pennsylvánii, kde pracoval ve strojírenském závodě. V té době Spojené státy i celý svět vzrušovaly lety prvních letadel, zejména bratří Wrightů. Banič patřil mezi jejich velké obdivovatele, avšak v roce 1912 byl svědkem leteckého neštěstí a proto se začal zabývat myšlenkou vynalézt zařízení, které by zachránilo letce při nehodě. Hned následující rok se mu podařilo sestrojit použitelný padák, tvarem připomínající velký deštník s otvorem uprostřed vrchlíku, který se otevíral soustavou několika pružin.

Nicméně nebyl sám kdo se touto problematikou zabýval. S touto myšlenkou si pohrával již slavný vynálezce Leonardo da Vinci, ovšem první seskok se datuje až do roku 1783 kdy z věže pařížské observatoře seskočil francouzský fyzik Louis Sebastien Lenormand. Dalším člověkem, který posunul vývoj padáku o kousek dál byl Andre-Jacques Garnerin, když 22. října 1797 uskutečnil seskok z balónu ve výšce 700 m. Vývoj pokračoval následně až v 19. století a v roce 1890 se poprvé podařilo uskutečnit seskok s padákem sbaleným do ruksaku. V roce 1911 získal italský vynálezce Pino patent na padák nové konstrukce. Ten už pracoval s myšlenkou otevření malého padáčku, který z parašutistova “batohu” vytáhne a otevře nosný padák. Ve stejném roce si dal údajně patentovat brašnový padák i ruský vynálezce Gleb Jevgenievič Koteľkinov. Jeho padáky prý byly známé pod zkratkou KR-1 a prvních sedmdesát kusů vyrobili roku 1914 pro osádky těžkých bombardovacích letounů Ilja Muromec.

Baničův padákový systém

V tomto roce se dostává na scénu také vynález Štefana Baniče, kterému byl 25. srpna ve Spojených státech uznán patent č. 1108484. První věta na osvědčení zní doslova takto:

 “Ať je známo, že já Stephan Banič, původem z Rakousko-uherského císařství, usazený v Greenville, okres Mercer, stát Pennsylvanie, vynalezl jsem jisté nové účelné zlepšení padáků, o čem podávám v následujícím podrobné vysvětlení.”

Po ní následuje podrobný popis konstrukce nového padáku, funkce jednotlivých částí a přesné technické nákresy. Titulní strana patentové listiny říká, že bylo vyhověno zákonným požadavkům, Štěpánovi Baničovi a jeho dědicům přiznává oprávnění k patentování vynálezu na dobu sedmnácti let a dovětek, že zvláštní právo vyrábět, používat a prodávat uvedený vynález přísluší pouze USA.

Jednalo na tehdejší dobu o velmi důmyslný a spolehlivý systém. Měl vyřešen problém tzv. plavání ve vzduchu, které případnému uživateli umožňovalo doplachtit vzduchem na místo vhodné k přistání. Neměl žádné šňůry, ale upevňoval se složený pomocí popruhů přímo na tělo v oblasti hrudníku. Před zástupci Patentového úřadu letectva USA poprvé seskočil 3. června ze střechy 15. patrové budovy ve Washingtonu. Poté následovaly další demonstrace užitečného zlepšení padáku včetně seskoku z letadla. Svůj patentovaný vynález nabídl také tehdejším zástupcům letectva, americká armáda ho odkoupila a jmenovala jej čestným členem. V roce 1921 se vrátil do rodného Neštichu na Slovensku. Zde pak až do konce svého života pracoval jako zedník a poté co se podílel na objevení jeskyně Driny v roce 1929, pomohl svým kolegům zpřístupnit prvních 174 metrů tohoto přírodního krasového útvaru. Zemřel ve věku sedmdesáti let 2. ledna 1941.

V listopadu 1970 byl při příležitosti stého narození vynálezce před bratislavským letištěm M. R. Štefánika pomník od akademických sochařů Vladimíra Môťovského a Ing. arch. Otto Wiesnera, který se po nedávném restaurování vrátil opět na své místo. V rodné obci byl pomník od architekta Petera Sedláčka a sochaře Petera Valacha odhalen 9. června 2006 budovou KSD Smolenická Nová Ves. 

zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Padák
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Štefan_Banič
https://cs.wikipedia.org/wiki/André-Jacques_Garnerin
https://smolenice.com/navstevnik/osobnosti/stefan-banic/
https://www.bts.aero/o-letisku/press/tlacove-spravy/odhalenie-pomnika-stefana-banica-a-zakladneho-kamena-terminalu/