Antonov An-225 Mrija

Antonov An-225 Mrija (ukrajinsky „sen“) byl strategický transportní letoun navržený speciálně pro potřeby kosmického programu SSSR jako náhrada za dosud využívaný Mjasiščev VM-T Atlant. Sloužit měl především k přepravě raketoplánu Buran a různých částí nosné rakety Eněrgia či Proton. Tento stroj si v roce 2009 odbyl i svou filmovou premiéru, kdy jej bylo možné vidět v katastrofickém filmu s názvem 2012. Vyroben byl pouze jeden exemplář a to za pouhého zhruba tři a půl roku, druhý nebyl kvůli ukončení kosmického programu a změně politické situace ve východní Evropě dokončen. Svou významnou měrou zde přispěly i vysoké pořizovací (zhruba 5 miliard Kč) a zejména provozní náklady letadla.

Základem pro vývoj tohoto obra se stal Antonov An-124 Ruslan. Oproti němu má však Mrija rozšířený trup ve tvaru válce před i za křídly. Aby se na tyto křídla vešly tři páry dvouproudových motorů Progress D-18T Series 3 Turbofans museli konstruktéři zvětšit jejich rozpětí. Zároveň však kvůli váze použitých motorů bylo třeba i značně zesílit celkovou konstrukci těchto nosných ploch. Podvozek tohoto stroje má 16 párů kol, z nichž jsou některé řiditelné a dovolují se letadlu otočit na 60 metrů široké přistávací ploše. Vzhledem k požadavkům na urychlení vývoje letadla, zůstala jediným vstupem do nákladního prostoru odklopná přední část letounu. Pro tyto účely měl stroj také možnost snížit přední část pomocí příďového podvozku. Zdvojená svislá ocasní plocha byla projektanty zvolena kvůli zajištění správného obtoku vzduchu kolem vnějšího nákladu.

První testovací let stroje proběhl 21. prosince 1988 na kyjevském letišti a trval 74 minut. Mimochodem, pro vzlet při maximální vzletové hmotnosti (640 t) potřebovalo letadlo až 3 500 m dlouhou vzletovou dráhu. Maximálního dostupu pak mohlo dosáhnout již 19 minut po vzletu a to díky schopnosti stoupat rychlostí cca 9,4 m/s. Během prvního měsíce, od doby kdy proběhl první vzlet, stihla Mrija pokořit celkem 109 světových rekordů. Mezi ten nejznámější patří titul nejtěžšího letadla na světě, který mu vynesly obě jeho maximální vzletové hmotnosti (s nákladem vně a uvnitř stroje). Jedná se také o stroj s největším rozpětím křídel, který letěl více než jednou a zároveň o nejdelší letoun na světě.

Krátká služba v kosmickém programu

Pro účely kosmického programu byl poprvé využit 13. května 1989, kdy na hřbetě transportoval raketoplán Buran z letiště Žukovskij na kosmodrom Bajkonur. O měsíc později se s tímto ruským raketoplánem také staticky objevil na pařížské Air Show. Na zpáteční cestě byla posádka nucena přistát na ruzyňském letišti, kvůli poruše na hydraulice. Praha se tak 19. června stala teprve druhým zahraničním městem, ve kterém přistál. Krom raketoplánu umístěného na hřbetě tehdy ve svých útrobách převážel také trosky MIGu-29, který na již zmíněné přehlídce havaroval. V září téhož roku se letoun v tehdejším Československu ukázal ještě jednou a to během leteckého dne konaného v Ostravě-Mošnově. Zhlédnout první leteckou ukázku tohoto stroje mohli návštěvníci už v září následujícího roku během mezinárodního aerosalonu Farnborough Airshow v Anglii.

Civilní život

Po zrušení vývoje raketoplánu Buran se pro tak velké letadlo bohužel nenašlo využití a proto byla Mrija v roce 1994 odstavena na mezinárodním letišti Hostomel‘. Tento aeroport se později stal až do jejího zničení jejím domovským přístavem. Ve stejném roce byla také přerušena stavba druhého stroje a rozpracované zbytky byly zakonzervovány v továrně společnosti Antonov. V letech 2000-2001 podstoupil odstavený letoun úpravy, které se týkaly především zesílení podlahy, čímž se zvýšila i jeho celková hmotnost na 640 tun. Během těchto úprav byla na stroji také provedena modernizace motorů a elektroniky. Do vzduchu se Mrija dostala i když pouze na třicetiminutový testovací let opět až 7. května 2001.

Až do roku 2022 byla součástí flotily Antonov Airlines a využívala se ke komerčním účelům. První let tohoto druhu se konal v lednu 2002, kdy na 375 paletách převážela 216 000 jídel pro pro americké vojáky. Nejtěžším přepravovaným nákladem se 16. června 2004 stalo 247 tun vážící zařízení pro ropovod, které stroj převážel z Prahy do Taškentu. Během šesti těchto komerčních letů plánovaně přistála v Česku. Z toho třikrát na letišti Václava Havla v Praze (06/2003, 16.6. 2004 a 28.-29.9. 2006) a v lednu 2015 třikrát na letišti Leoše Janáčka v Ostravě-Mošnově za účelem transportu vojenského materiálu do Afriky.

Kvůli enormnímu zájmu o využití tohoto letounu se konstrukční kancelář Antonov v roce 2006 rozhodla, že se dokončí stavba druhého stroje. Ten měl vzlétnout už v druhé polovině roku 2008, bohužel toto rozhodnutí nebylo nakonec realizováno. Teprve až v květnu 2011 o tento kus projevilo zájem Ruské ministerstvo obrany a v srpnu stejného roku zažádalo od výrobce konkrétní informace a podmínky, za jakých by mohla být druhá An-225 dokončena a modernizována. V červnu roku 2016 se na internetu objevila zpráva o uzavření údajné spolupráce mezi ukrajinskou firmou Antonov a čínskou společností Aerospace Industry Corporation of China­, podle níž by mělo dojít k definitivnímu dostavění druhého exempláře. Čínská strana by navíc (podle této spekulativní a zřejmě nepotvrzené zprávy) druhý stroj chtěla využít jako vzor pro následnou licenční výrobu tohoto typu letadla.

Tragická smrt nádherného obra

Rok 2022 se pro tento nádherný a po všech stránkách úctyhodný stroj stal bohužel osudným. Během prvního dne války na Ukrajině, kdy se ruští výsadkáři snažili vytvořit letecký most pro okupační vojska, bylo letiště Hostomel‘ od časných ranních hodin centrem těžkých bojů. Na letišti se tou dobou naneštěstí nacházela ve svém hangáru, kromě jiných strojů (An-22, An-26, An-28, An-74, An-124) také Mrija. Ze satelitních snímků bylo již 26. února znát, že je letoun poškozen, avšak nikdo si nebyl jistý rozsahem. V prvních dnech tak probíhaly horké diskuze tom jak byl poškozen a pracovalo se s teorií zničení stroje raketou vypuštěnou z letadla nebo vrtulníku. Šéfpilot Dmytro Antonov, kterému se na rozstřílené letiště podařilo dostat až 31. března, však podle typu poškození tvrdí, že tomu tak nebylo a Mrija byla s všemi ostatními stroji na 99% zničena záměrně až po bojích ruskými vojáky. Z největší pravděpodobností tak byl tento obr zničen střelami z RPG nebo granáty z podvěsného granátometu ze vzdálenosti zhruba 20 metrů.

Záhy po zničení stroje si letecká komunita začala klást otázku, proč vedení společnosti Antonov neprovedlo včasné kroky k záchraně letounu před hrozícímu zničení. Z této nedbalosti jej ve svém videu označil i samotný Dmytro Antonov a poukázal na varování organizace pro podporu a nákup NATO (NSPA). Ta již 26. ledna 2022 doporučila výrobci aby přesunul svou leteckou flotilu spolu s veškerým personálem a vybavením na letiště Lipsko v Německu. Tento návrh byl způsoben obavami z rozpoutání války Ruskem, před kterou západní zpravodajské agentury a média varovaly Ukrajinu už měsíce. Mrija na letišti v Lipsku mohla navíc bez obav přistát, neboť zde má Antonov Airlines svou zámořskou pobočku Antonov Logistics SALIS, poskytující strategické dopravní služby pro NATO.

Dalším otazníkem, který visel nad otázkou proč nebyla Mrija a ostatní stroje zachráněny byl jejich technický stav. Podle slov Dmytra Antonova byla totiž téměř všechny letadla (až na jeden An-124) plně provozuschopná a připravena k okamžitému startu. Teprve 5. února po posledním letu, byl z letounu sejmut jeden ze šesti motorů D-18T, aby mohl být instalován na čekající Ruslan. Počínaje 18. únorem pak byli technici připraveni vrátit motor zpět na Mriju a uvést ji opět do letuschopného stavu. Samotná instalace proběhla 23. února, přičemž ve 22 hodin téhož dne byl stroj již připraven opustit Hostomel‘. Samotný aeroport v předvečer války nebyl uzavřen a zabezpečen, tak jako tomu bylo na letišti v Dněpru, Záporoží a Charkově. Důvodem byl půlnoční start Ruslanu k rutinnímu komerčnímu letu. Společnost pak ve svém vyjádření uvedla, že vše chystala k tomu, aby 24. února v časných ranních hodinách mohla celou svou flotilu přesunout na letiště v Lipsku. Důvod proč se tak nestalo, vysvětlila zákazem vzletu civilních letadel (vydaným vhledem k vypuknutí války) a obavou o zdraví i bezpečí svých zaměstnanců na které od rána stříleli okupanti.

Nová naděje

Vzhledem k rozsahu destrukce letounu měla pak odborná komise alespoň zjistit, zda-li lze z vraku možné zachránit alespoň tři motory D-18T, které jsou plně kompatibilní se stroji An-124. Mezitím státní obranná společnost UkrOboronProm (dohlížející na výrobce Antonov) vydala prohlášení o opětovném znovuoživení Mriji do letuschopného stavu. Podle této korporace by celková cena mohla dosáhnout více než 3 miliard dolarů a práce na ní by měly trvat nejméně 5 let. Zda-li to ovšem bude vůbec technicky možné zůstává zatím nezodpovězenou otázkou. 

Fotogalerie:

zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Antonov_An-225

https://www.flying-revue.cz/druha-mrija-obzivne

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_o_mezinárodní_letiště_Hostomel

https://kyivindependent.com/national/chief-pilot-of-destroyed-an-225-we-must-complete-the-second-mriya