Charles Brown a létající gentleman

Tento pravdivý příběh z 20. prosince 1943 dokazuje, že i v největších hrůzách II. světové války měli v sobě někteří piloti stále ještě zbytky kavalírství a morální etiky. V ten den probíhalo bombardování německých Brém, kterého se zúčastnila i posádka létající pevnosti s přezdívkou Ye Olde Pub. Spojenecké bombardéry tehdy musely čelit masivní pozemní a vzdušné obraně tohoto továrního komplexu na výrobu stíhacích letounů Focke-Wulf Fw 190.

Zmiňovaná posádka tehdy letěla na svou první bojovou misi, netušíc jak jim tento let změní život. Brzy poté co se jejich stroj objevil nad Brémami, byl těžce zasažen protiletadlovými kanony. Výsledkem toho bylo těžké poškození dvou motorů, mrtvý zadní střelec a úplné zničení předního střeleckého stanoviště. Pilot, mladý poručík Charles „Charlie“ Brown se rozhodl vrátit a opustil s letounem formaci. Na zpáteční cestě se na „Ye Olde Pub“ krátce také zaměřila skupinka německých stíhačů s cílem sestřelit ji z oblohy. Po tomto střetu přestal fungovat na už tak dost poškozeném letounu třetí motor, rozvod vzduchu, hydrauliky i elektřiny a dalších pět členů posádky bylo mrtvých. Naproti tomu němci ztratili z celé skupinky pouze jeden stroj a jeden se vracel poškozený.

Samotný „Charlie“ z důvodu nedostatku kyslíku pravděpodobně na chvíli omdlel, čímž se jeho stroj začal neovladatelně řítit k zemi. Naštěstí se včas probral a zhruba ve výšce 600 metrů i s prostřeleným pravým ramenem získal zpět nad letounem kontrolu. Naneštěstí po tomto manévru ztratil orientaci a nebyl si jistý, kterým směrem letí, zdali do Anglie nebo do nitra nepřátelského území.

Na zemi mezitím dostal rozkaz ke zničení poškozeného bombardéru nadporučík Ludwig Franz Stigler, který v ten den už zaznamenal dvě vzdušná vítězství. Rychle vzlétnul i s uvízlou kulkou ráže .50 BMG v chladiči, riskujíc přehřátí motoru a brzy dohnal Brownův stroj. Když si však Stigler ze svého kokpitu prohlížel stroj zbídačený nepřátelskými zásahy a postřeleného Browna bojujícího s řízením letounu, nemohl tomu uvěřit. V tu chvíli se mu vybavila slova Gustava Rödela, velitele pod kterým sloužil v severní Africe:

Vy jste piloti, od začátku až do konce a to vždy. Jestli někdy uslyším o některém z vás, že střílí na někoho na padáku, zastřelím ho sám.

Rozhodl se proto posádku amerického letounu předlétnout a máváním křídel jí dát najevo aby jej následovala. Jelikož, ale Brown a zbytek posádky netušili, že se je německý pilot snažil navést do neutrálního Švédska, pokračovali dál v letu. Poté co Stigler zjistil, že jeho snaha nemá žádný efekt, nalétl zpět na bok letící trosky, kde zůstal bez známek jakékoli činnosti. Charlie jeho úmysly pochopil, až ve chvíli kdy v dáli zahlédl břehy Anglie. Nad Severním mořem pak nadporučík Stigler zasalutoval posádce, naposledy zamával křídly svého Messerschmittu a vrátil se zpět do severního Německa.

Po návratu na svou základnu, nahlásil sestřelení stroje nad mořem a pravdu o průběhu letu nikdy nikomu neřekl. Charlie Brownovi a zbytku jeho posádky se nakonec podařilo, i když s velkými obtížemi přistát na letišti RAF Seething poblíž města Norwich v anglickém Norfolku. Po přistání byl stroj už v tak zoufalém stavu, že se ho nikdy nepodařilo opravit a vrátit do činné služby. Celou příhodu pak přeživší posádka popsala ve svém hlášení, nicméně dostala rozkaz o celém incidentu mlčet, aby nevznikla žádná pozitivní představa o německých pilotech. Později se k tomuto rozkazu Charles Brown vyjádřil slovy:

Někdo se rozhodl, že nemůžete být člověk a létat v německém kokpitu.

Po válce se poručík Brown vrátil zpátky domů do Západní Virginie, kde získal vzdělání na vysoké škole. V roce 1949 se opět vrátil k letectvu a poté pracoval ještě v letech 1965-72 na ministerstvu zahraničí. Nakonec se odstěhoval do Miami a stal se vynálezcem. Franz Stigler se po válce odstěhoval do Kanady blízko Vancouveru, kde od roku 1953 úspěšně podnikal. V roce 1986 byl tehdy již plukovník Charles Brown požádán, aby se zúčastnil setkání bojových pilotů s názvem Slet Orlů. Na této akci poprvé od druhé světové války vyprávěl o příběhu německého pilota, který jejich posádku doprovodil zpět do Anglie. Po tomto srazu se Charlie rozhodl, že začne pátrat po tajemném pilotovi, který mu tenkrát zachránil život.

Po čtyřech letech marného hledání v USA a nespočtu dopisů poslaných různým vojenským organizacím i spolkům se objevila naděje v podobě odpovědi na inzerát, který Charlie uveřejnil ve zpravodaji pro bývalé německé piloty. Následovala krátká korespondence mezi oběma bývalými piloty. V roce 1990 se Brown konečně se Stiglerem opět po téměř padesáti letech znovu setkal. Od té doby zůstali až do své smrti velkými přáteli.

Tento příběh byl také předlohou k bestselleru spisovatele Adama Makose s názvem A Higher Call, který byl poprvé publikovaný v prosinci 2012. Letos v květnu začal scénárista a dramatik s českými kořeny sir Tom Stoppard spolu se svým synem Willem pracovat na stejnojmenné filmové adaptaci. Ve stejný rok představila svou novou píseň inspirovanou tímto příběhem také švédská metalová skupina Sabaton.

zdroj:

http://en.wikipedia.org/wiki/Charlie_Brown_and_Franz_Stigler_incident
https://warthunder.com/cz/news/1046-letecké-eso-nadporučík-ludwig-franz-stigler-cz

Napsat komentář