S elektrickým pohonem coby náhradou klasického spalovacího motoru se poslední dobou setkáváme čím dál častěji. Pomalu, ale jistě začíná mít své pevné místo v téměř všech odvětvích pozemní dopravy. Naproti tomu v leteckém průmyslu se podobné projekty objevují a to i ve světovém měřítku spíše sporadicky. O to více je v tomto směru nápad českých konstruktérů Martina Štěpánka, Pavla Urbana a leteckého modeláře Jaroslava Macha unikátní.
Vzniku původně soutěžního elektroletu Phoenix U-15 Electra pomohlo paradoxně několik náhod. V roce 2008 objevil Martin Štěpánek na oficiálních stránkách dobrovolné organizace CAFE Annnounce soutěž o ekologicky úsporné letadlo plánovanou na rok 2011. Toto zjištění defacto odstartovalo další sled událostí, který ve výsledku vedl až ke stavbě a záletu skutečného letounu. Shodou okolností se zhruba ve stejnou dobu se Martin Štěpánek sešel i s modelářem Jaroslavem Machem a autorem celé myšlenky o vytvoření prvního českého elektrického kluzáku. Po diskuzi s dalším člověkem, tentokrát konstruktérem Pavlem Urbanem vyšlo najevo, že je to sice na hranici technických možností, ale realizovatelné. S těmito informacemi se Martin Štěpánek společně s kolegou Ing. Josefem Rydlem nakonec rozhodli odejít z Urban Airu, založit si vlastní firmu Phoenix Air, kde se věnovali vývoji letounu U-15 Phoenix. Jelikož idea vývojového centra v Urban Air vzala s jejím krachem brzy za své, obrátili se s vývojem letounu na již zmíněného a velmi zkušeného konstruktéra Pavla Urbana.
Při návrhu a následném vývoji nového letounu vycházel Urban především z osvědčeného stroje UFM-13 Lambada. Už v prosinci roku 2008 proběhly první pevnostní zkoušky trupu a následující rok v červenci i první zkušební let. Do soutěže CAFE/NASA Green Flight Challenge se jim tak stroj podařilo přihlásit 31. prosince 2010 a tedy doslova na poslední chvíli. O první místo je pak tehdy připravilo pouze měsíční zpoždění dodavatele soutěžních baterií. I přesto, že byli z těchto důvodů nuceni instalovat do stroje standardní motor Rotax, podařilo se jim získat krásné 3. místo. Dalším oceněním pak bylo květnové 1. místo v soutěži Outstanding LSA (Nejkrásnější design lehkých sportovních letadel) na americké Floridě. Po těchto úspěších se společnost Phoenix Air začala více soustředit na rozjezd sériové výroby varianty Phoenix U-15 Phoenix, která je poháněna klasickým spalovacím motorem (HKS 700E, Rotax 912 nebo Jabiru 2200) a jeho následnému exportu na zahraniční trh. Tento letoun je v současnosti velmi oblíbený hlavně ve Spojených státech a Francii, kde o něm už v roce 2009 psal magazín Volez.
Avšak vraťme se zpět k prototypu elektrické verze U-15 Electra. Ještě v červenci 2014 se na ní během testovacího letu sledovala výdrž baterií, vyladění motoru a další technické vlastnosti. Avšak z důvodu tehdejších technologických omezení bylo nutné projekt e-kluzáku na určitou dobu uložit k ledu. Ovšem jen na chvíli, protože již v roce 2017 se k tomuto prototypu vrátilo konsorcium českých firem a specialistů Pure Flight a celý nápad prošel modernizací. Vytvořili nový prototyp, který se od původního liší především celokompozitní konstrukcí s uhlíkovými vlákny, částečně změněným tvarem trupu i křídel a upraveným interiérem. V trupu jsou pak instalovány akumulátory o celkové kapacitě 35 kWh, které společně s dalšími optimalizacemi v současné době umožňují až 2,5 hodinový let. Výsledkem je dvousedadlový dolnoplošník nově pojmenovaný jako Φnix (čteno fíniks), který je až na baterie dovážené z Japonska kompletně vyráběný v České republice. Druhá generace na které konstruktéři z Pure Flight v současné době pracují, by v budoucnu měla elektroletu zajistit 5-6 hodin letu.
Největší překážkou tak zatím stále zůstává váhový limit 600 kilogramů vzletové hmotnosti, který stroj musí dle pravidel Evropské agentury pro bezpečnost letectví splňovat. Dobrou zprávou je, že skupina Pure Flight si už pro Φnixe zajistila potřebné povolení pro to, aby mohl normálně létat a pokračovalo se tak ve vývoji i s cennými daty ze vzduchu. Aby budoucí zákazník nemusel řešit problém s nabíjením baterií, vyvíjí se souběžně s elektroletem také mobilní nabíjecí stanice (tzv. wall box) o výkonu 13 až 16 kW. Ta by měla být schopna dobít letoun z nuly na plnou kapacitu za pouhé tři hodiny. Konsorcium se v současné době také snaží položit základy elektrifikace českých letišť jednáním s menšími mezinárodními a sportovními areály o možnosti instalace jejich vlastních wall boxů. Výsledkem celého komplexního projektu by měla být síť letišť s nabíječkami, které navíc budou pomocí vybraného protokolu komunikovat s letadlem a pilot tak bude mít přehled, kde a jak může přistávat, když bude potřebovat dobít akumulátory svého stroje.
http://www.phoenixair.cz
https://www.flying-revue.cz/phoenix-u15
https://www.czechcrunch.cz/2019/01/cesi-sestrojili-unikatni-elektricke-letadlo-%cf%86nix-a-chteji-zmenit-poradky-v-leteckem-prumyslu/
http://technet.idnes.cz/cesky-konstrukter-uspel-v-soutezi-nasa-nyni-vyrabi-letadla-na-elektrinu-147-/tec_technika.aspx?c=A120123_1720710_pardubice-zpravy_mav
