Praha

Jméno Praha nesl plynový balon francouzské výroby o obsahu 1000 m³, který byl uvnitř udržován pomocí záklopky. Koš unesl kromě vzduchoplavce také pravděpodobně jednoho až dva cestující. Tento aerostat se však dostal do vzduchu pouze čtyřikrát. Vzhledem ke svému starodávnému vzhledu se několikrát stal předlohou k jeho filmové replice. Vidět ji můžete například v české filmové komedii Adéla ještě nevečeřela nebo jednom z dílů seriálu o panáčkovi s buřinkou nazvaného Pan Tau a příliš velký balón.

V roce 1904 jej zakoupil bohatý obchodník, zapálený vzduchoplavec a člen České Aeronautické společnosti František Hůlka aby nahradil svého dosluhujícího předchůdce pojmenovaného Ressel. První let s ním úspěšně uskutečnil už 25. září téhož roku, kdy se vznesl z Prahy a přistál u Velvar. Této technologické novinky chtěl k účelům sledování zatmění slunce, které mělo nastat 30. srpna 1905 využít i profesor Václav Zenger, avšak kvůli silnému větru se let nakonec nekonal. Naopak v září téhož roku se ze z něj podařilo inženýru Janu Plischke pořídit fotoaparátem první letecké snímky na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Naposledy se s ním F. Hůlka proletěl 18. října 1908 za doprovodu novináře a redaktora Heinze. Síť, koš a kruh balónu jsou dnes vystaveny v dopravní hale Národního technického muzea v Praze.

Obal vážící 162 kg tvořilo 32 sešitých dílů pergalu (bavlněné látky s pevností 1000 kg/m²) natřených čtyřmi vrstvami neprodyšného laku. Záklopka z ořechového dřeva měla 12 vodorovných pér, které byly spojeny 16 řemínky a stejným počtem šroubů. Síť tvořena 128 kosočtverci, která držela obal byla zhotovena z italského konopného lana o síle 3 mm. Na jejím konci bylo 32 lan ukotvených na visutém kruhu z dubového dřeva, který spojoval koš se sítí. Koš byl spleten ze španělského proutí a rákosí. Byla jím propletena čtyři lana o tloušťce 16 mm a pevnosti 1600 kg. Lano vedoucí k 20 kg kotvě bylo dlouhé 40 m, vlečné pak 66 m a vážilo 30 kg.

Praha

zdroj:

http://www.ntm.cz/heslar/balon-praha