Význam imatrikulace českých letadel a historie zkratky OK

Snad každý kdo někdy byl na nějakém leteckém dni nebo jen sledoval aeroplány na obloze si všiml sledu písmen, grafického symbolu (spojovníku) a číslic umístěného viditelně na trupu a křídlech letadla. Jedná se o registrační (někdy též poznávací) značku daného letounu, která určuje státní příslušnost, rok pořízení, typ stroje či o kolikátý stroj daného majitele se jedná. Její umístění a kód země se řídí mezinárodními předpisy, stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO). V České republice imatrikulace vydává a eviduje Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze, který spadá pod Ministerstvo dopravy.

Registrační značky civilních letadel v České republice začínají dvojicí písmen OK značící mezinárodní kód naší země. Za nimi pak následuje jedna z těchto čtyř kombinací:

  • spojovník a tři písmena
  • spojovník a tři písmena, mezera a dvě číslice (ultralehká letadla)
  • spojovník a čtyři číslice (balóny a kluzáky)
  • písmeno A a za spojovníkem tři číslice (kluzáky)

Písmena za spojovníkem pak uvádí další tři důležité údaje o letadle. První uvádí rok pořízení, druhé typ a poslední pořadí u svého majitele.

Historie zkratky OK

Po skončení první světové války bylo jasné, že je nutné řešit otázky mezinárodního leteckého provozu a proto byla předmětem Pařížské mírové konference i letecká doprava. Po sedmi měsících (13. října 1919) vyjednávání podepsalo 27 států tzv. Pařížskou úmluvu, jejíž součástí byla také pravidla pro označování a registraci civilních letadel. Zvolen byl pěti znakový kód velkých písmen latinské abecedy. Označení obsahovalo jednopísmenný národní kód, za nímž následovala pomlčka a skupina čtyř písmen, z nichž alespoň jedno byla samohláska. Toto označení vycházelo z volacích znaků používaných pro rádiové spojení podle Londýnské úmluvy z roku 1912, kde má své kořeny i český kód země. Československu bylo tehdy přiděleno písmeno L. Za spojovníkem bylo dále písmeno B a trojpísmenný kód, jehož význam je téměř totožný s tím současným, rozdíl byl jen v pořadí významu písmena (typ letadla, rok zápisu do registru a pořadí ve flotile majitele). První letouny ČSA, mezi které patřily např. Aero A-14 nebo Hansa C. I Brandenburg proto měly imatrikulace L-BARA, L-BARB, L-BARC, L-BARD až L-BARW.

Imatrikulace letounů ČSA a všech ostatních československých civilních letadel byly předělány na OK až v roce 1930 na základě rozhodnutí Mezinárodní komise pro civilní letectví z roku 1929, které vycházelo z již dříve platných radiotelekomunikačních volacích znaků, což pro Československo byly OK (“OTO KAREL”) a OL. Ty vzešly z mezinárodní konference o radiotelegrafii ve Washingtonu konané v roce 1927. Na ní provedla organizace ITU revizi mezinárodních předpisů pro rádiový provoz včetně volacích znaků a následně i upravila také pravidla pro imatrikulace letadel do podoby, ze které v podstatě vychází současné předpisy.

V roce 1993 došlo k rozdělení tehdejší České a Slovenské Federativní Republiky což mělo za následek i změnu ICAO kódů nově vzniklých států. Česká republika si tehdy jako nástupnický stát ponechala stávající kód země OK, zatímco Slovensku bylo přiděleno nové mezinárodní označení země OM.

Legenda

Kolem vzniku našeho současného ICAO kódu země koluje zábavná, ale nepravdivá pověst či spíše historka o významu dvojice písmen OK. Příběh vypráví o tom, že československá delegace přijela na rozhodnou konferenci pozdě a přišla tak o možnost získat kýžené označení CS. Tuto zkratku si již stačili pro sebe vylobbovat Portugalci na počest krále Carlose (Karel I. Portugalský, 1863–1908). Naše skupina proto musela zaimprovizovat a v krátkém čase vymyslet nové označení země, kterým se nakonec staly iniciály vedoucího delegace. Tím měl být údajně Otakar Koudelka či snad Otakar Kašpar, hypoteticky příbuzný s průkopníkem českého letectví ing. Janem Kašparem. Podle této fámy se Španělé také nakonec dohodli s Portugalci, neboť kód Španělska je EC a CS má Portugalsko.

zdroj:

http://www.avemodel.estranky.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Imatrikulace_(letectví)