Dnes už to ví sice asi málokdo, ale dlouho před vznikem samostatného Československa se v Brně začal psát důležitý mezník historie světového letectví. Jednalo se o vzlet první vzducholodě poháněné spalovacím motorem a celkově třetí dokončené a vyzkoušené plavidlo tohoto druhu na světě.
Píše se rok 1872 a v rakouském městě Wiener Neustadt (některými zdroji mylně prezentováno jako Vídeň) si německý konstruktér Ing. Paul Haenlein začal plnit svůj sen o řiditelném aerostatu. Vše probíhá hladce až do srpna téhož roku, kdy mu tamní plynárna odmítne dodávat svítiplyn, proto se pouští do hledání jinou s dostatečnou kapacitou. Jeho požadavkům tehdy vyhovovala pouze brněnská plynárna postavená již v roce 1842 jako vůbec první na našem území, práce na plavidle tedy přesouvá sem. V Brně se mu také podařilo vytvořit společnost, která celou stavbu financovala a tak i přes četné potíže byla počátkem prosince vzducholoď dokončena.
Haenleinova vzducholoď
Nosný balon z pogumované tkaniny svým tvarem připomínal uzavřený typ doutníku Perfecto. Jeho délka byla 50,4 metrů a v nejširším místě dosahoval jeho průměr 9,2 metru. Na jednoduché gondole zavěšené na lanech byl umístěný 233 kilogramů vážící Lenoirův výbušný motor francouzské výroby jenž roztáčel vrtuli o průměru 4,6 metrů rychlostí 40 otáček za minutu díky čemuž se vzducholoď dokázala pohybovat po nebi rychlostí až 18 km/h. I když se jednalo o pohonnou jednotku s poměrně velkými rozměry a hmotností zůstávalo na gondole ještě poměrně dostatek místa pro pilota, jímž byl samotný stavitel Paul Haenlein. Některé zdroje dokonce mluví o tom, že neztužená vzducholoď byla schopna pojmout až sedm lidí, ale zda-li to byla pravda už se dnes asi těžko dozvíme. Aerostat se dal ovládat pouze rozměrným směrovým kormidlem umístěným na vzpěře pod trupem. Motor se čtyřmi vodorovnými válci poskytoval trvalý výkon kolem 2,9 kW. Jeho zdvihový objem byl 19,2 l a každou hodinu spotřeboval přibližně 7,1 m³ plynu.
Svítiplyn byl odebírán přímo z nosného balónu a nahrazován zplodinami vháněnými do speciálních kompenzačních vaků uvnitř tělesa. Díky tomu vzducholoď neztrácela tuhost a tvar nutný k tomu, aby zůstala ovladatelná. Ovšem kvůli spotřebě svítiplynu se snižovala již tak hraniční nosnost vzducholodě a omezoval se tím i celkový dolet vzdušného plavidla. V tentýž rok kdy provedl pokusný vzlet se Haenleinovi podařilo ve spojených státech získat na tento „recyklační“ princip zužitkování výfukových zplodin také patent č. 130 915. Důvody, proč se tvůrce aerostatu nakonec rozhodl právě pro svítiplyn a nikoli vodík s kterým by dosáhl většího výtlaku byly především tyto tři. Prvním byla nízká cena, druhým snadná dostupnost potřebného množství a třetím palivo pro pohon lodi. V době vzniku vzdušného plavidla totiž nebyl benzínový motor ještě objeven, zatímco plynové se již vyráběly. Čtyřdobý spalovací motor na benzín byl paradoxně vynalezen a to opět německým inženýrem Nicolausem Augustem Ottem o pouhé čtyři roky později. Na svou premiéru použití ve vzducholodích si tak musel počkat až do roku 1906, kdy poprvé vzlétla vzducholoď Patria, ale to už je jiný příběh.
Velký den
První a zároveň poslední vzlet plavidla se uskutečnil 13. prosince 1872. Tehdy členové vzduchoplavecké společnosti a jejich pomocníci naplnili nosný balon svítiplynem a konstruktér se posadil na své místo v gondole. Motor nastartoval, vzducholoď se vznesla nad Špitálskou louku a začala plout vzduchem rychlostí 18 km/h, jištěna lany ze země. K úplnému letu (bez jistících lan) bohužel nikdy nedošlo, protože došly finanční prostředky a společnost zanikla. Paulu Haenleinovi se pak sice už nikdy nepodařilo získat prostředky na další vývoj, ale problému řízené vzduchoplavby se teoreticky věnoval i nadále. V roce 1904 pak své myšlenky shrnul v knize nazvané O současném stavu řiditelných vzducholodí. Odborný svět však na Haenleinův stroj nezapomněl, naopak například již zmínění bratři Pierre a Paul Lebaudy ve spolupráci s inženýrem Henri Julliotem z něj při stavbě své vzducholodi Patria čerpali inspiraci.
zdroj:
http://vzduchol.sweb.cz/haenl.html
https://cs.qaz.wiki/wiki/Paul_Haenlein
http://www.vrtulnik.cz/ww2/luftschiff.htm
https://brnensky.denik.cz/serialy/nad-brno-se-vznesla-vzducholod-20081212.html
